Stromový diagram má mnohostranné použití. Je to systematic­ký nástroj pro určení všech úkolů nutných ke splnění daného cíle. Může být i využit pro určení klíčových faktorů - příčin ně­jakého problému nebo pro sestavení plánu pro účely zlepšení stávajícího procesu nebo dílčí činnosti.

Konstrukce stromového diagramu začíná určením (pojmenová­ním) cíle, úkolu nebo problému, který potřebujeme rozdělit do konečných elementárních cílů, úkolů nebo problémů. Pro defi­nování tohoto cíle (úkolu, problému) se velmi často využívá afinní diagram, relační diagram nebo brainstorming. Přijatá de­finice se stává ústředním bodem diagramu pro generování pří­slušných úkolů, příčin nebo problémů.

Konstrukce stromového diagramu je logickou úlohou, která za­číná ústředním tématem na nejvyšší úrovni a pokračuje jeho postupným rozpracováním do dalších detailních úrovní. Postup řešení určitého problému pomocí tohoto nástroje je následující:

• Pomocí příslušných metod a nástrojů se určí ústřední téma, které se bude dále rozpracovávat. Týmu i moderátorovi, kteří budou daný problém řešit, se vymezí určitý čas pro seznámení s problémem a promyšlení možných souvislostí.
• Pomocí afinního diagramu, relačního diagramu nebo při brainstormingu se stanoví detailnější témata nižší úrovně, ze kterých se ústřední téma či problém skládá. V tomto krokuje je nutné for­mulovat subtémata s co největší konkrétností, aby se dala spe­cifikovat jejich proveditelnost.
• U činností (úkolů), které nebyly na vyšší úrovni uspokojivě rozděleny, opakujeme druhý krok. Tento postup se opakuje do té doby, dokud není tým spokojen s úrovní informace, kterou dosáhl. Při posledním rozpracování úkolů je nutné provést re­vizi, zda-li jsou témata nebo činnosti rozpracovány tak, že se dá specifikovat jejich proveditelnost nebo jsou tak konkrétní, že se dají jednoznačně provést, vyřešit resp. zlepšit.
• Každá z rozpracovaných činností (problémů) nejnižší dosažené úrovně se označí vybranými symboly, které specifikují její uskutečnitelnost (realizovatelnost). Pro tento účel je možné např. využít syntaxi: „+“ je uskutečnitelná činnost, „-“ je neu­skutečnitelná činnost a „?“ označuje činnost, o které např. ne­máme úplné informace a kterou bude dále nutné rozpracovat.

Stromový diagram využívá lineární logiku pro rozpracování obecné informace (úkolu, problému, cíle apod.) do posloupně řazených podrobnějších informací (úkolů, problémů, činností apod.). Výstupy z tohoto nástroje slouží průmyslovému inžený­rovi jako podklad pro sestavení plánu, jak lze co nejefektivně­ji řešit daný problém nebo zlepšit konkrétní činnost či proces.