Síťový graf (šipkový diagram), který je odvozen od metody PERT, je nástro­jem k určení optimální doby pro splnění daného úkolu a pro grafické znázornění průběhu (toku) jednotlivých činností. Tento nástroj je velmi efektivní v těch případech, kdy známe podrobně jednotlivé dílčí úkoly a máme vysokou důvěru v na­še znalosti těchto dílčích úkolů. Každý dílčí úkol je zakreslo­ván do diagramu v časové návaznosti.

Čas k dosažení dílčího úkolu je indikován a využit pro stano­vení nejkratší doby, kdy daný dílčí úkol může začít. Diagram slouží rovněž k identifikaci úzkých míst i způsobů, jak realiza­ci nějakého projektu urychlit. V případě, že přesně neznáme dílčí úkoly i jednotlivé návaznosti, jde o neefektivní práci a měli bychom využít jiný nástroj (např. PDPC diagram).

Postup konstruování šipkového diagramu je následující:

1. Definování dílčích úkolů: Postup začíná definováním všech dílčích úkolů nutných ke splnění cíle. Nejčastěji tým vypracu­je seznam těchto úkolů a rozepíše jednotlivé úkoly na samo­statné očíslované kartičky.
2. Umístění dílčích úkolů: Kartičky s rozepsanými dílčími úkoly začne tým uspořádávat v logickém postupu na zvolenou plochu (tabuli, stůl apod.). Pro tento krok je vhodné využít pomocné otázky typu: „Kterou činnost musím ukončit, než mohu začít tuto činnost?“ nebo: „Kterou činnost mohu provádět současně s touto činností?“ Z hlediska formálního postupujeme zprava doleva, tzn. opačně než u stromového diagramu. Je důležité označit ty úkoly, které lze provádět paralelně s jinými.
3. Propojení šipkami: V tomto kroku se jednotlivé dílčí úkoly propojí v logické posloupnosti šipkami. Zároveň se vynecháva­jí ty dílčí úkoly, které nejsou samy o sobě konkrétními čin­nostmi, ale jsou splněny prostřednictvím úkolů nižších úrovní.
4. Ohodnocení dílčích úkolů: Tým provede revizi posloupnosti jednotlivých dílčích úkolů a provede případné přeuspořádání. Po revizi se jednotlivým dílčím úkolům přiřazují na základě kvalifikovaného odhadu doby trvání činnosti nutné pro jejich splnění. 
5. Součet dob trvání úkolů: Pro každou větev diagramu se po­stupně provede součet dob trvání činnosti. Ve směru zleva do­prava se vypočítají nejdříve možné okamžiky zahájení činnos­ti, v opačném směruje možné odečítáním stanovit nejpozdější možnou dobu zahájení dané dílčí činnosti.
6. Konkretizování diagramu: Zkonstruovaný diagram se umístí do konkrétního kalendářního období a jednotlivým dílčím úko­lům (činnostem) se přiřadí konkrétní data. Pro tyto účely je možné využít např. sloupcových harmonogramů nebo Ganttových diagramů.