Motivací člověka rozumíme souhrn činitelů představujících vnitřní hnací síly jeho činnosti, které usměrňují jeho jednání a prožívání. Termín motivace jinými slovy odpovídá na otázky:

• čím bylo jednání určitého člověka vyvoláno nebo proč se změ­nilo?
• proč bylo zaměřeno k dosažení určitého cíle (co chtěl člo­věk dosáhnout)?
• proč se u člověka projevily právě ty či ony podněty, které jeho jednání vyvolaly (co ho na cíli uspokojilo)?

To tedy znamená, že pojem motivace se vztahuje na vnitřní ak­tivaci, tj. na vybuzení organismu a zároveň regulaci jeho jed­nání, na jeho zaměření určitým směrem. Motivace tak integruje a organizuje celkovou psychickou a fyzickou aktivitu jedince ve směru k vytčenému cíli.

K činnosti, kterou člověk vykonává, má zpravidla nějaký zá­važný popud, který označujeme jako motiv. Motiv je každá vnitřní pohnutka podněcující jednání člověka. Pro každého ma­nažera a průmyslového inženýra má problematika motivů a zdrojů motivace význam z toho důvodu, že znalost motivů umožňuje pochopit jednání člověka. Mezi základní zdroje mo­tivace je potom možno považovat:

• potřeby
• návyky
• zájmy
• ideály a hodnoty