Původní systémy MRP (resp. MRP I), tedy plánování požadavků na materiál, prosazovaly jako racionalizační prvek řízení zásob. Tyto systémy byly schopny určit bod objednávky a stanovit velikost dodávky. Od roku 1965 zaznamenaly rozšíření MRP systémy jako systémy pro zajištění přesné kontroly o plánování nákupu, ale ve vazbě na výrobu a odbyt. Využití tohoto konceptu je však dnes minimální a IS, které fungují v oblasti dílenského řízení pouze na tomto konceptu, se již prakticky nevyskytují.

Impulsem pro výpočet potřeby kusů a materiálů dle kusovníků či norem spotřeby jsou jednotlivé výrobní zakázky. Na základě spotřeby poté dochází ke stanovení potřeby materiálu. Systém je tak schopen zajistit časovou i kvantitativní vazbu mezi nákupem a odběrem.

Předpoklady pro umístění systému

Použití tohoto konceptu vychází z kusovníku, jehož struktura poskytuje informace nejen o výstavbě výrobku, ale i o tom, jak má být výrobek naplánován a vyroben. Dále je třeba existence přesných dat pro výpočet spotřeby a potřeby a disciplína uživatelů zejména v tom, že jsou stanoveny realistické operativní plány výroby.

Výhody a nevýhody použití

Výhoda konceptu je především v oblasti využití výrobních kapacit, protože umožňuje požadavky na výrobní zdroje, kladené plánem výroby, přiblížit skutečnému výrobnímu zdroji, který je k dispozici. Hlavní výhodou je nízká úroveň rozpracované výroby a výrobních zásob, dobrá znalost jednotlivých materiálových potřeb, možnost generování různých řešení hlavního plánu výroby a umožňuje sledovat skladbu průběžné doby výrobků.

Problémy konceptu:

• spočívají v zajištění pružné změnové služby v konstrukci, shrnutí veškerých potřeb či definování doby výroby vyráběné součásti, nákupu dílů atd.;
• bere pro odvození dat v úvahu jen minulý vývoj;
• neumožní poznat souvislosti (z oblasti financí, účetnictví atd.) a jejich vliv na výrobu;
• propočítává potřebu materiálu pro každou součást v čase spolu s okamžikem, kdy tyto objednávky musí být umístěny u dodavatelů a jejich velikosti;
• spočívá v hledání rovnováhy mezi potřebou a jejím pokrytí (zásobou), aby velikost zásoby mohla být co nejnižší.

Vstupní informace důležité pro MRP analýzu:

• hlavní výrobní plán nebo podnikový výrobní plán;
• kusovníky nebo receptury;
• zásoby (volné zásoby, otevřené objednávky a příkazy);
• plánovací činitele nebo parametry jako:
• velikost dávky;
• průběžné doby;
• pojistná zásoba;
• procento odpadu, resp. zmetků.

Výstup z plánování potřeby materiálů:

• informace pro řízení zásob, vydání příkazu pro výrobu nebo objednávky dodavateli;
• informace týkající se sledování priorit, přeplánování nebo stornování otevřených příkazů či objednávek;
• informace týkající se kapacit, plánové příkazy.

Plánování materiálových potřeb a zdrojů (MRP i MRPII) je založeno na pevném výrobním programu, jenž determinuje, které hotové výrobky v jakém období a v jakém množství budou vyráběny.