Afinitní diagram - je vhodný k uspořádání velkého množství dat. Někdy také nazýván jako shlukový. Afinitní diagram uspořádává tyto informace do přirozených skupin a naznačuje strukturu řešených problémů. Tvorba afinitního diagramu probíhá v týmu (používá se brainstorming).

Diagram vzájemných vztahů (Relační diagram) - umožnuje identifikaci logické nebo příčinné souvislosti mezi náměty, které se vztahují k řešenému problému. Vhodný pro řešení problémů se složitými logickými nebo příčinnými vazbami. Zpravidla se vychází z části afinitního diagramu. Jednotlivé segmenty se rozmístí na pracovní ploše a analyzují se vstupy, výstupy a vzájemné vazby. 

Maticový diagram - tento diagram se používá k posouzení vzájemných souvislostí mezi dvěma nebo více oblastmi problému, je vhodným podkladem pro analýzu mezi jednotlivými prvky a jejich důležitostí.

Maticová tabulka - jedná se především o analýzu údajů v maticové tabulce, kdy se zaměřujeme na porovnání jednotlivých položek (proměnných) charakterizovaných řadou prvků. Jako proměnné můžeme označit výrobky, materiál, suroviny z různých lokalit, jednotlivé dodavatele.

Stromový diagram - názorně rozčleňuje celek na jednotlivé součásti. Používá se například k rozčlenění problému na jednotlivé problémy, k zobrazení jeho struktury.

Síťový graf - využívá se k určení optimálního časového harmonogramu projektu, který se skládá z více činností. Umožňuje také zkrácení doby projektu zavedením vhodných opatření. Nejznámější metodou využívající síťový graf je CPM (Critical Path Method).

Rozhodovací diagram - nástroj, pomocí něhož se identifikují možné problémy, které mohou nastat při realizaci plánovaných činností a navrhují se vhodná protiopatření. Jeho použitím lze minimalizovat riziko výskytu problémů při provádění plánovaných činností. Základní myšlenkový postup je u tohoto nástroje v principu stejný jako u metody FMEA procesu.