Aneb: „ Milá změno, vítej do našeho života.“
Nevíme, jestli je to změna milá, ani jestli ji vítáme do svého života. Nejspíš to bude stejně, jako se to děje v případě všech změn: někdo ji vyvolává, někdo ji vítá, někdo ji sleduje a někdo ji chce zastavit. Tak nám to evolučně příroda nastavila v hlavě. Změna nás ohrožuje a změna nás posunuje. O jaké změně mluvíme? O změně revoluční – o revoluci v průmyslu. Není to novinka, píše se o ní dost často a bude se kolem ní mluvit, psát a konat. Digitalizace, kybernetika, automatizace – pojmy skloňované v souvislosti s INDUSTRY 4.0.
Vývoj společnosti se posunuje zase o další krok. Jsme v nové fázi. Tak nějak tušíme, že svět se mění a lidé taky.
Je tady ale jedna otázka, na kterou hledáme odpověď: Kolik toho víme o tom, jak motivovat lidi v době velké změny v PRŮMYSLU, jak je motivovat k jejímu přijetí, realizaci a stabilizaci?
Když vyjdeme z principu, že „dělat to, co vždycky, znamená dostat to, co vždycky,“ vychází nám, že i v oblasti MOTIVACE musíme začít jednat jinak. Lehce se to řekne, špatně dělá. Brání nám v tom zajeté koleje zvyků, obvyklých postupů, zavedených motivačních stereotypů.
Takže pojďme mluvit o další nenápadné revoluci, o které toho není tak moc slyšet. Je to revoluce v motivačním přístupu, je to vývojová fáze - MOTIVACE 3.0. Pokud jste o ní zatím neslyšeli, přečtěte si knihu „Pohon“ Daniela Pinka. A až si ji přečtete, přemýšlejte spolu s námi, jak INDUSTRY 4.0 a MOTIVACE 3.0 spolu souvisí a co musíme udělat, abychom přežili?
Vědecké výzkumy prokazují už od poloviny 20. století jasně, že kromě cukru a biče existuje jiná silná motivace, máme ji vrozenou – máme v sobě MOTIVACI hledat, učit se, objevovat. Aby mohla fungovat, potřebuje správné prostředí.
Žijeme v období změn a přehodnocování náhledů na postupy a činnosti, které dlouho fungovaly a už nefungují. To, co před pár lety byly ojedinělé pramínky názorů, je teď souvislá řeka změn, které nazýváme transformací. Možná, že nemáme čas se zastavit a pojmenovat, co se to vlastně děje? Změna je v pohybu a nevratná, otázka nezní, jestli se do změny zapojíme, ale kdy se opravdu zapojíme? Je to naše šance nebo náš začínající zánik?
Měníme a zdokonalujeme technologie, stroje, výrobní linky, logistiku. Měníme i své myšlení? Umíme opravdu opustit zajeté koleje motivování, které už vážně nefungují? Jak dlouho ještě půjdeme hlavou proti zdi?
Pokud chceme úspěšně projít transformací, musíme se rychle naučit vnímat obě vývojové změny v souladu. A začít se změnou u sebe.
Až ve firmách uvěříme, že MOTIVACE funguje jinak a omezíme zvyk zaměřovat se u lidí na vnější motivaci, dostaneme šanci přežít transformaci ve společnosti.
Až ve firmách uvěříme tomu, že mnoho zažitých přístupů k lidem jsou jen zakořeněné zvyky a jsou dlouhodobě kontraproduktivní, můžeme začít mluvit o změně.
Až začneme opravdu pracovat s tím, že lidé s nadšením a bez odměny dokáží udělat zázraky, uvidíme „skrytý poklad,“ který jsme měli na očích po celou dobu.
R (evoluce) je tady! Jsme v ní a víme, že chceme obstát a přežít. Hledáme odpovědi. I když ještě přesně nevíme jak, víme proč. Protože změnit postoje lidí znamená vnímat jejich hodnoty. Připustit, že každý může smysl změny vidět jinde. To jsou pro nás dveře, kterými chceme vejít do budoucnosti.