info

Vítejte na portálu Svět Produktivity

 

Užitek z lesa "konzumuje" každý

ing Igor Viszlai.JPG

Rozhovor s ing. Igorem Viszlaiem ze společnosti Lesy SR o významu lesa, jeho správě a lesnickém povolání všeobecně.

1. Můžete krátce představit hlavní předmět podnikání společnosti Lesy SR, s.p.?

Pokud by si někdo udělal výpis z obchodního rejstříku, našel by sáhodlouhý seznam činností, které naše firma provádí. Samozřejmě, že by to bylo nudné, proto v krátkosti tolik, že jsme firma, která ze zákona spravuje lesní majetek státu i majetek (budovy, stroje, cesty apod.), který se správou lesního majetku, tedy lesů samotných, souvisí. Čili je to o zakládání lesa, péče o mladý les až po jeho obnovu těžbou. Zde však chci zdůraznit, že ne těžba je naše hlavní činnost, ale na to, aby les mohl plnit všechny funkce, ne jen produkci dřeva, na to se musí vychovávat sekerou a nakonec tak jako se každý rok vezme úroda z polí, tak i les doroste do stádia, že "úrodu" třeba vzít z plochy. Děje se to opět "sekerou", ale nezainteresovaný asi jen těžko spatří, že pod vykáceným lesem už roste další. Tak se to určitě neděje při polních kulturách, ale to už je o něčem jiném. Takže ano, kácíme i dřevo (kdyby ho však lidé nepotřebovali, tak bychom ho neměli komu prodat a tedy by se to ani nemuselo dělat - nechalo by se vše na přírodu) a je to v podstatě náš nejvýnosnější produkt. Za vše ostatní, co nám zdravý zelený les poskytuje, se bohužel u nás neplatí a bere se to spíše jako nějaká samozřejmost. Ale splní suchý les funkci udržení vody, můžeme se skrýt do stínu korun stromů, produkuje kyslík a látky blahodárně působící na dýchací cesty? Uměl bych pokračovat dál, ale bylo by to na mnoho stran a tedy "nečitelné". Takže ve zkratce můžeme říci, že zdravý les se všemi svými funkcemi pro člověka je to, co je snahou všech lesníků.

2. Jste státní podnik a často se diskutuje o tom, že podniky ve vlastnictví státu nemohou být úspěšné, že stát je špatný vlastník a podobně. Není za tím vším jen snaha politiků zasahovat do státních podniků a vytahovat z nich peníze? Jaký je Váš názor na toto tvrzení a jaké cíle chcete ve své pozici dosáhnout?

Lesu je úplně jedno, kdo je jeho vlastník, kdo je jeho uživatel či obhospodařovatel. Les soukromý je stejný, jako les státní. Proto stále tvrdím, že je to jen a jen o lidech, jak se ke správě majetku postaví. Mohou to vzít tak, že co je tvoje, to je moje a co je moje, do toho ti nic není. I fráze typu "z cizího krev neteče" jsou falešné. Být lesníkem a dobrým hospodářem, to je běh na dlouhou trať. Zemědělec v roce, ve kterém zasel, sbírá úrodu. Lesníkům "dozraje" les za sto let. Čili, všechno, co se z lesa vezme v zájmu krátkodobých hospodářských výsledků, je vždy na úkor dlouhodobého stavu lesa. Já tvrdím, že i stát může být dobrý hospodář, pokud firmu řídí lidé s viděním dopředu, ne na úkor dneška. Vliv politiků nechci komentovat. Zažil jsem leccos, ale za sebe mohu potvrdit, že dosah politiky je značně eliminován a stačilo nastavit jasná pravidla. S panem ministrem jsme přijali zásady chování a vše, co by bylo nad rámec zákonů, ode mne nevyžaduje a ani bych nevyhověl, takže mně osobně se dělá opravdu velmi dobře. To, že určitý vliv politika bude mít, je jasné, ale určitě prozatím v únosné míře. Nechceme, aby se "vytahovaly" peníze z firmy. Je totiž strašně moc zanedbané práce v pěstované činnosti, v údržbě majetku, cest, drobných vodních toků. To vše je třeba doběhnout a na to třeba peníze, které dokážeme generovat právě jiným, nepolitickým přístupem ke zprávě podniku.

3. Jaké jsou tedy předpoklady pro to, aby byl státní podnik úspěšný a konkurenceschopný?

Předpokladem je určitě přístup managementu, ale nešlo by to bez toho, aby se změnilo chování i ostatních zaměstnanců tak, aby to nebylo o tom "z cizího krev neteče". Když to jednou spravujeme, tak se k tomu chovejme jako ke svému. Ale ne tak, že dnes je to moje a zítra ne. I doma se chováme jako ke svému. Určitě si rozmyslíme, za co dáme peníze z domu a máme spočítáno, kolik mi do domácnosti přijde. A nakládáte tak, abych měl i zítra, pozítří, abych měl i na studium dětí, na náklady na bydlení, stravu, a když zbyde i na dovolenou, auto. Já tvrdím, že se to dá takto i ve státním podniku a pokud se opravdu budou dodržovat pravidla (zákonné, vnitropodnikové směrnice a podobně), mohou být i konkurence schopni. A to přesto, že nás zatěžují náklady, které nestátní subjekty nemají. Vypořádání se s restitucí, náklady na správu nestátního nepředáním majetku, náklady na drobné vodní toky, uspořádání samotného vlastnictví státu, to jsou náklady, které musíme hradit z vlastních zdrojů. A to teď nefňukám, jen popisuji realitu.

4. Ve státních podnicích se často mění klíčoví lidé podle změny vlády. Je možné vůbec dosáhnout v takovém systému stability a jasné strategické směřování?

Nejde jen o lidi na klíčových místech, ale o směřování celé politiky státu. Už tu není vůbec žádná stabilita. Téměř každé čtyři roky úplně něco jiného. A jak jsem již zmiňoval, lesnictví je příliš dlouhodobý proces, aby byl schopen absorbovat takové rychlé změny. Proto ta poznámka o tom, že krátkodobě profitují z lesa na úkor lesa samotného. Samozřejmě, že i v lesnictví se názory vyvíjejí, od holosečí se téměř úplně upustilo a nejprve musí být na ploše nový les, až pak se kácí starý, ale to víme my lesníci, ne laická veřejnost. Takže z lesnického pohledu strategicky se až tak často změny nedějí, spíše je to o nazírání na ekonomiku lesnictví jako takového. Jednou se vyžadují okamžité ekonomické efekty, podruhé je to o dlouhodobějším vnímání lesa jako takového. Kdyby toto nebylo, lesníkům by se žilo lépe.

5. Před časem byly medializované skandály ve Vašem podniku, které se spojovaly se jmény Vašich předchůdců v managementu. Mluvilo se dokonce o zelené revoluci? Co to bylo?

Zelenou, či dokonce něžnou zelenou revolucí, nazvali média skutečnost, že pracovníci mediálního odboru bravurně zvládli svou práci - zmedializovali praktiky, které ve firmě panovaly. Bylo to opravdu o tom, zda je stát dobrým hospodářem. Ale opět se musím vrátit jen k tomu, že to bylo o konkrétních lidech, o jejich postojích k firmě. Jelikož v této věci bylo podáno i trestní oznámení a není věc uzavřena, prozatím bych se k tomu dále nevyjadřoval.

6. Když jdu do lesa, mám někdy pocit, že se lesníci a ochránci lesa změnily na dřevorubce a podnikatele. U bývalých myslivnách parkují těžké stroje, v národních parcích se budují cesty na svážení dřeva, horské stezky, ale i celé plochy lesa jsou zničeny od těžké techniky, všude je obrovský nepořádek a vypadá to tak, že jediné, co se zlepšilo, je produktivita kácení stromů. Vím, že teď míchám dohromady státní i soukromé lesy, ale pro všechny by měla platit jednotná pravidla pro ochranu lesa, rostlin a zvířat, která v něm žijí. Co s tím chcete dělat?

Když se kácí les, létají třísky. Tato lidová moudrost je i holým faktem. Ale i doma je to tak, že když se pustíte například do sázení brambor, musíte nejprve pole pohnojit - jak hrozně to tehdy vypadá a jak to smrdí - pak zasadíte, okopete, zahrnete a až pak je z toho pěkné, úhledné brambořiště. Na podzim sklidíš úrodu a pole znovu nevypadá vábně. Tak nějak je to i v lese. Jen vaši roli si sledujete vy sami a do lesa chodí téměř všichni. A téměř všichni to i patřičně komentují. Nuž a to, že v lese dnes dělají těžké mechanismy? Ano, je to pravda. Ale je to o vývoji technologií, o produktivitě práce a v neposlední řadě i o bezpečnosti pracovníků. Kolik smrtelných úrazů se stalo při samotné těžbě dřeva či přibližování. V kabině "těžkého" stroje je i pracovník lépe uchráněn a způsob práce dává daleko menší předpoklady úrazu. Následně se koleje po mechanismech mají upravit, plochu musíme zalesnit. Jednoduše máme postupy, aby to i v lese po ukončení těžebních prací vypadalo jako na tom pěkném brambořišti. Jen to zase déle trvá a v konečném důsledku je to zase jen a jen o člověku a jeho přístupu k těmto povinnostem. A přitom je to úplně jedno, jestli je les státní nebo nestátní. Je to o konkrétním jednotlivci.

Vrátím se ještě k té ochraně lesa, rostlin a zvířat, která v něm žijí. Hospodařením jsou lesy využívány od pravěku, od tehdy, kdy ho člověk začal užívat jako zdroj obživy, jako zdroj dřeva na oheň. Posledních dvě stě padesát let se člověk o les začal starat tak, aby ho mohl nadále hospodářsky využívat, ale v dnešní terminologii udržitelně. Čili vzniklo lesnictví jako takové, které začalo lesy i pěstovat a vychovávat, v konečném důsledku i kácením obnovovat. To vše i s postupným získáváním poznatků o všech souvislostech, které v lese existují. Čili i v souvislostech mezi stromy a zvířaty, mezi stromy a rostlinami, ve vztahu k půdě, vodě, vzduchu, klimatu. Dvě stě padesát let lesník vstupuje do lesa jako znalec poměrů a vztahů a tak se k lesu i chová. A chová se asi dobře, když dnes je zájem o vyhlašování těchto lesů, lesníky obhospodařovaných, za chráněné území. Takže asi to ti lesníci dělají dobře, když je dnes co ochraňovat. Na druhé straně ale vyvstane otázka, proč tento způsob najednou měnit, když to lesníci přivedli do stavu hodného ochrany. Vždyť i prvními ochránci přírody v dnešním pojetí byli lesníci. Byli to právě oni, kteří se přičinili o prohlášení prvních přírodních rezervací, které byly právě v lese. Našli kousky pralesovitých porostů, které sami nechali na dnes tak preferovaný samovývoj. Všechno se dá, když je důvod, ale všeho s rozumem. Les má strašně moc funkcí, ne jen produkci dřeva. Proto žádný extrém není na místě a uschlý les mnoho z těch funkcí neplní. Přitom zkuste si představit, že dřevo se přestane produkovat jako surovina. Odmyslíte si ze života všechno, co má původ ve dřevě. A přitom nejde jen o hmotné statky, ale i o sociální rozměr - práci množství lidí, kteří to, co potřebují ze dřeva, i produkují.

7. Nedaleko Banské Bystrice v osmnáctém století působil Jozef Dekret Matějova - vysazoval stromy, budoval ochrany proti povodním, byl to nadšenec, ale i člověk, který rozuměl přírodě a dělal konkrétní věci pro její rozvoj. Zdá se, že dnes více o lese povídáme, než pro něj děláme, že více kácíme, než sázíme. Máte ve Vaší firmě nadšence, pokračovatele Josefa Dekrety Matějova?

Každý skutečný lesník je alespoň kouskem Jozef Dekret Matějova. Jinak by za lesníka asi nešel. Proto ani nemohu souhlasit s vaším tvrzením, že se více kácí, než se sází. Stačí se podívat na údaje ze Zelené zprávy, která každoročně přináší informace o stavu lesů na Slovensku. Nejprve celková čísla: v roce 1970 bylo na Slovensku okolo 1,85 milionu hektarů lesa, po roce 2000 již více než 1,95 milionu hektarů, tedy nárůst o 100 000 hektarů. Je to málo či hodně? Je to však určitě přírůstek, takže lesa přibývá. Stejně je to se zásobou dřeva, ale to by už bylo hodně čísel. Na druhé straně v drobném: ze zákona je povinnost mít zalesněnou plochu po těžbě dřeva do dvou let. A garantuji vám, že málokterý lesník si dovolí tuto lhůtu nedodržet. Ne jen proto, že to přikazuje zákon, ale právě proto, že v něm je alespoň kousek toho našeho JD Matějova. Zase je to jen pohled neznalého člověka, který vidí plochu po těžbě nezalesněnou rok, možná druhý. Ale i následující roky nemusí vidět, že už tam rostou mladé stromky, které tvoří základ budoucího vysokého a tedy i viditelného lesa. No a kdo těmto slovům nevěří, ať se projde po lese s nějakým lesníkem. On vám určitě ukáže právě ty mladé stromky, které dnes za les mnozí nepovažují. Ale i hrách na zahrádce nejprve ze země vytiskne dva malé děložní lístky, až potom roste a lze ho vidět z dálky. Jen je to rychleji než při lesních dřevinách.

8. Často se diskutuje o tom, že člověk musí "pomáhat" přírodě postřiky proti škůdcům a jinými zásahy. Někdy mám pocit, že jsme z lesů udělali plantáže na pěstování dřeva. Funkce lesa je však jiná. Nedaleko Vaší firmy je Badínsky prales, kde byly zásahy člověka minimální, a rozvíjel se. Jaký je Váš názor na sebeobnovu lesa a přírody a potřebu lidských zásahů do nich?

Už jsem to vícekrát vzpomínal, že funkce lesů je velmi široká. Netřeba ji zužovat jen na "plantáže na pěstování dřeva", ale nemůžeme to zas brát tak, že bez toho to může být. Dřevo, respektive výrobky ze dřeva, potřebujeme dennodenně. To zase musíte uznat. Zároveň je třeba uznat, že funkce lesa je i jiná. O tom jsem se již také zmínil. Proto opakuji, že les je třeba vnímat komplexně, se všemi jeho funkcemi, i dřevo produkcí. Stejně jsem zmínil i pralesy. Takže můj názor? Každý extrémní názor je škodlivý. Jsem zastáncem rozumných kompromisů, které nám bohužel dnes nadmíru chybí. "Sebeobnova" lesa se dnes děje i v lesích, které jsou určeny k produkci dřeva. A není to jen o ekonomice (snižování nákladů na zalesňování), ale i o přírodních procesech, které ovlivňují les tím nejjednodušším způsobem - přežijí jen nejlepší, nejsilnější jedinci. Třeba si však uvědomit, že Slovensko je industrializovaná země, kde průměrný rozestup mezi obcemi je 3,5 kilometru. Na takovém území vytvářet bezzásahová území, která mají pokrýt více než čtvrtinu území země, přičemž gró má být právě v lesích, to je z mého pohledu velmi škodlivý extrém. Škodlivý se všemi důsledky, které jsem výše zmínil. Třeba si uvědomit, že dnes nechat na samovývoj ekosystémy, v nichž člověk dvě stě padesát let hospodařil, které intenzivně ovlivňoval, tak to se jednoduchým prohlášením za bezzásahové zóny nedá. Argument, že příroda si s tím poradí, je scestný. Znovu si pomůžu příkladem. Proč nevrátíme všechny kočky a psy zpět do přírody. Však odtud pocházejí a příroda si s nimi určitě poradí. To jsou však naši miláčci, tak proto ne? Ale pak proč dvojí metr na totéž? Proč chodí psi oblečeni ve svetříčcích, bundičkách, šatičkách? To je odpozorováno z přírody? Ne, je to další extrém, který je zase na škodu věci. Vždyť i pro toho psa je to tak nepřirozené. Ale to už je o jiném.

9. Jaké vlastnosti má mít správný lesník? Připravují je školy a společnost na to, aby se v nich rozvíjeli, nebo už i ve vaší profesi vztah k přírodě nahradil konzum a byznys?

Mezi lesníky je známá naše hymna, kde správný lesník musí ovládat 5F - dýmku, láhev, flintu, ferbl (karetní hra) a přítelkyni. Oni i příslušníci jiných profesí mnohá tato "F" ovládají, jen my lesníci se k tomu i přiznáváme. Přitom nemusí jít vždy jen o neduhy. Například takový Ferbl. Pokud jej lesník ovládal, musel mít v hlavě všechno v pořádku. Jinak by z něj nebyl ani hráč ferblu, ale ani lesník, který zná les se všemi jeho vztahy. To tak trochu na odlehčení. Takže správný lesník? Neexistuje pravidlo, které by se tímto zabývalo, já si však myslím, že to musí být člověk, který lesnictví nebere jako zaměstnání, ale jako poslání. Už jsem zmiňoval, že zemědělec sbírá úrodu, kterou založil. U lesníků tomu tak není. Plody jeho práce sklízí až druhá či třetí generace, proto je to o nesmírné předvídavosti, velké trpělivosti, možná právě s tím související i konzervativnosti. Nedá se způsob pěstování lesa měnit každým rokem. A jestli je na to připravují školy. Již více let chodím jako přísedící z praxe na maturitní zkoušky na lesnickou školu. Smutně musím konstatovat, že celková úroveň žáků klesá. Hlavně co se týče jejich přístupu ke studiu. Darmo se profesoři snaží, když nenacházejí zpětnou vazbu. Problém je však v systému školství na Slovensku a to je zase o něčem jiném. Nůž a konzum a byznys je dnes v každé sféře činnosti člověka tak zažitý, že asi ani lesnictví nemůže zůstat stranou. Jde jen o to, do jaké míry se to dá v únosných mírách a kde už se sahá na podstatu lesa samotného. V tom případě je vážný problém na dohled, ale pro všechny. Užitek z lesa totiž "konzumuje" každý, ať si to uvědomuje nebo ne.

10. Spolupracujeme s mnoha firmami, které využívají dřevo jako základní vstupní materiál (lešení a stavební dílce, nábytek, montované domy). Jsem překvapen, že velmi často dovážejí materiál ze zahraničí, přičemž mám pocit, že my vyvážíme syrovou dřevní hmotu, nebo dodáváme dřevo jako surovinu do výroby papíru nebo dřevotřísky. Proč je to tak?

Zeptejte se těch "nahoře", proč se u nás podporuje různými pobídkami výroba aut či elektroniky. Proč se nepodpoří dřevozpracující průmysl? Projděte se po výrobních provozech - zastaralé technologie, getry z roku raz dva, malá přidaná hodnota do dřeva. Už jeden z mých předchůdců řekl, že se velmi rychle a ve velkém vyrábí "chlupaté řezivo", které se vyváží za hranice, tam ho dokáží zpracovat na konečné produkty a dováží se to zpět. Kdyby měli dřevozpracovatelé desetileté daňové prázdniny, podpory na vytvoření pracovních míst a podobně, uměli by tyto prostředky investovat do nových technologií. Samozřejmě jsou i výjimky, které to dokážou i z vlastních zdrojů, ale to je opravdu světlá výjimka. Ale i výjimky z opačné strany se najdou - například takové sociální podniky. Velkým problémem na Slovensku je a čím dál tím větším bude smrk. Máme zpracovanou studii, na jejímž základě umíme říci, že zdroje smrkové kulatiny se v nejbližších desetiletích zvyšovat nebudou. Přesto vznikají nové kapacity na zpracování smrku a současné se dramaticky zvyšují. Je však všeobecně známo, že nejrozšířenější dřevinou na Slovensku je buk a na zpracování pilařské kulatiny zde nejsou firmy. Opravdu zde třeba státní plánovací komisi? A výroba papíru je ze dřeva, které není použitelné pro dřevařské účely, takže tam problém nevidím, spíše je v tom, že zde vznikají nekoordinované zdroje tepla a elektřiny z biomasy (neboli zase dřeva, které není vhodné pro dřevařské účely). Vzniká zde konkurence mezi celulózkami a energetikou, což zase na druhé straně vytváří prostor pro nás na zakládání energetických porostů. Ale to by bylo na jeden samostatný článek. Takže pokud bude zájem, rád znovu odpovím na vaše dotazy. 

Zdroj:

www.centrumpi.euhttp://www.ipaslovakia.sk