info

Vítejte na portálu Svět Produktivity

 

Editorial

vychozi obrazek clanek

Moderní systémy pro modelování a simulaci je dnes třeba nasadit již v prvních fázích projektu, kdy je v řešení nejvíce stupňů volnosti a možnosti optimalizace konečného řešení jsou největší. Úvaha na téma informace a znalosti.

Mít množství informací není konkurenční výhodou. Mít správné informace ve správném čase a schopnost rychle a správně na ně reagovat může ke konkurenční výhodě vést. I dnešní inženýři musí řešit stále komplexnější úkoly ve stále kratším čase, musí integrovat celý inovační proces od analýzy zákazníků až po testování prototypu. Moderní systémy pro modelování a simulaci je dnes třeba nasadit již v prvních fázích projektu, kdy je v řešení nejvíce stupňů volnosti a možnosti optimalizace konečného řešení jsou největší.
Začátkem devadesátých let jsem se podílel na vývoji simulačního systému Simple + + s bratry Beckerovými a dalšími spolupracovníky v IPA Stuttgart a později ve společnosti Aesop. Tehdy to byl výjimečný, objektově orientovaný simulační systém, který se začal prosazovat na trhu. Mezitím se tento program přejmenoval na EM Plant a Plant Simulation a přes firmu Technomatix, Unigrapic se dostal až do společnosti Siemens. Dnes je standardem v průmyslu a já jsem už téměř zapomněl programování v něm. Těší mne, že kromě teoretiků, kteří v univerzitních laboratořích předvádějí simulační modely, ale ve skutečnosti nikdy pořádný simulační projekt neudělali, existují i lidé a firmy, které umí tyto technologie kvalitně použít v praxi a dosáhnout výborné výsledky, např. Simplan nebo iQservices. Je pozdě snižovat náklady ve výrobě. Největší potenciál je v předvýrobních etapách.
O informačních systémech a automatizaci procesů se již napsalo mnoho článků a knih. Manažeři si stěžují, že jejich plánovací a řídící systémy nefungují správně, že v jejich reportech jsou informace, s nimiž nedokážou udělat správné rozhodnutí. Mnozí manažeři se topí v reportech, v nichž je množství čísel, a přesto nejsou schopni často odpovídat, jak fungují jejich procesy. Jen ve výrobě se v podnicích sbírá a sleduje kolem 120 různých ukazatelů.
Jedním z problémů je, že se často v reportech mísí informace, které jsou potřebné pro rozhodování s informacemi, které slouží pro analyzování procesů. Tyto dvě skupiny informací však používají různé skupiny pracovníků. První část informací je určena pro manažery. Musí být aktuální, snadno interpretovatelné a stručné. Druhou část informací využívají procesní inženýři, průmysloví inženýři, analytici kvality a pod.
V našich projektech jsme často nuceni snímkovat práci strojů a lidí, a následně vyhodnocovat objektivnost norem, ztrátové časy a jejich příčiny. Většina zařízení však v sobě má prvky, které umožňují automatický sběr údajů a někdy i jejich vyhodnocení. Mnohé zařízení mají v sobě černé skříňky, které sledují jejich pracovní režimy a využívají se při analýzách v případě poruch a reklamací. Je proto otázkou, proč se musí stroje snímkovat nebo se k nim dodatečně připojují další zařízení, která sledují jejich časové využití, plýtvání, časy a typy poruch, časy přetypování, čekání, činnost obsluhy nebo rychlost zásahu údržby.
Myslím si, že podniky dnes ve velké míře potřebují zachytávání problémů a abnormalit v procesu a rychlou reakci na ně v reálném čase. Sběr statistik, sepisování protokolů a katalogů opatření, které se odehrávají s časovým odstupem na jiném místě a často s deformovanými informacemi o skutečné příčině analyzované situace, jsou k ničemu. Problém se musí zachytit a analyzovat okamžitě, tam kde vznikl a ne s pochybnými grafy, tabulkami a šanony někde na sedmém patře.
Žijeme v době, která je označována za chaos a permanentní nestabilitu. Správné informace v reálném čase a rychlá reakce na nové situace v okolí podniku a v jeho procesu jsou klíčové konkurenční faktory. Je to důležité pro všechny podnikové oblasti, od řízení spotřeby energií přes cash flow, řízení kurzových rizik až po chybějící komponenty, nekvalitu nebo poruchy v procesu.
Tyto systémy budou vyžadovat i jinou formu komunikace s uživateli takovým způsobem, aby přes jednoduché vizuální systémy dokázaly rychle vyhodnotit danou situaci a reagovat na ni. Informace v reálném čase by měly propojovat jednotlivá oddělení tak, aby dokázala propojit a synchronizovat své úsilí jedním směrem. Klíčové vlastnosti těchto systémů by měly být: správné informace na správném místě v reálném čase, samooptimalizace, chybuvzdornost, vizualizace a integrace.
To, že informace nejsou znalosti, řekl už dávno Albert Einstein. Potřebujeme správné informace i správné znalosti. Ještě důležitější je však využít znalosti k permanentním inovacím, které nás posunou z červených oceánů komodit do modrých oceánů výjimečných výrobků a služeb.

Zdroj:

www.centrumpi.euhttp://www.ipaslovakia.sk