info

Vítejte na portálu Svět Produktivity

 

Editionář

Kosturiak_Jan.jpg

Budoucnost se dá jen těžko předvídat, protože minulé trendy se nedají použít na předpovědi. Novým problémem ekonomiky je otázka: "Co budou dělat nadbyteční lidé?" Zaměstnanci se budou muset změnit na podnikatele a budou nabízet svou hodnotu.

Nový svět podnikání

Budoucnost se nedá předpovědět, dá se však objevovat

Zdá se mi, že svět kolem nás se dnes mění rychleji než v minulosti. Věci, které jsme se naučili ve škole, zastarávají velkou rychlostí, musíme se učit stále více nových věcí, ale musíme se i mnohé staré návyky a praktiky odnaučit (což je někdy těžší než učit se nové). Profesor Milan Zelený přednášel na naší květnové konferenci Život a podnikání v nových časech v Brně o změnách, které probíhají ve světě podniků a podnikání a uvedl na trh svou novou knížku, v níž tyto změny popisuje. Kniha má příznačný název - Všechno bude jinak.

Budoucí změny je stále obtížnější prognózovat, protože minulé trendy se nedají použít na modely předpovědí. I mnohé signály z trhu, které se kdysi daly využívat, jsou dnes deformované intervencemi států a činností spekulantů. Sinusový tvar křivek, ze kterých se v minulosti plánoval budoucí vývoj, dnes připomínají spíše EKG záznam vystresovaného pacienta.

Co se tedy děje? Ukazuje se, že stojíme před těžkou fází vývoje, kterou by ekonom zformuloval takto: "Co budou dělat nadbytečné zdroje?" A já se ptám: "Co budou dělat lidé, jež vytlačuje z jednotlivých sektorů práce zvyšování produktivity?" V minulosti prošli pracovníci ze zemědělství do průmyslu a později z průmyslu do služeb.

Služby však také zvyšují svou produktivitu (samoobsluhy bez personálu, internetové bankovnictví, samoobsluha při vyřizování letenek nebo nákupu knih přes internet). Uvolnění pracovníci se nemohou vrátit do zemědělství ani do průmyslu a další sektor neexistuje. Vlastně jeden přece - státní administrativa. Je to však sektor, který peníze nevytváří, ale spotřebovává, takže zaměstnanost v něm má své limity. Ale i tento sektor jednou zasáhne vlna zvyšování produktivity (e-government, e-learning, e-health atd.). Takže jediný sektor, který pravděpodobně bude neustále růst, je sektor lidí bez práce.

Co to znamená pro podniky a pro lidi? Podniky se budou muset více dívat do svého okolí, než do svého nitra. Nestačí zlepšovat a optimalizovat procesy a rozvíjet operativní flexibilitu. Je to jako velká loď, kde všichni v podpalubí nakládají do kotlů a nikdo nevidí blížící se ledovec. Musíme sledovat vývoj v okolí, který je označován za permanentní nestabilitu. Je však nutné rozvíjet hlavně nástroje účinné reakce na tyto změny. Operativní pružnost musí nahradit pružnost strategická. Před 3 lety vyprávěli o elektromobilech různí "podivíni" a dnes jsou součástí strategie tisíců firem. Pokud si před 3 měsíci někdo kalkuloval náklady na elektřinu vyrobenou v jaderných elektrárnách, v posledních týdnech musí přepočítávat své tabulky. Mnozí přijdou o plánované tržby, jiní naskočí na vlnu nových výrobků, technologií a příležitostí. Svět přeje připraveným.

Budeme potřebovat podnikatele. Přiznám se, že mě unavují diskuse o podnikatelích a zaměstnancích a neustálé otázky o poctivosti podnikatele. I zaměstnanci budou podnikatelé. Zkusme používat pojmy podnikatel a podnikavec tak, jak je definoval Milan Zelený ve svém nedávném článku:

Podnikavost je možné chápat jako schopnost, šikovnost, zručnost a vynalézavost, zejména tzv. "Českou podnikavost" (moje poznámka - zde jsme si s našimi bratry velmi podobní). Jde o vlastnost spíše intuitivní, vrozenou a spontánní: není k ní třeba studium, příprava a rozvoj. Podnikavostí se dá odlišit od podnikání, na které je třeba talent na organizování zdrojů (peněz, lidí, procesů, materiálů atd.). Smyslem je produkce výrobků a služeb za účelem uspokojování zákazníka tak, aby vznikla přidaná hodnota a byl realizován potřebný zisk. Tak jako každý talent, i podnikatelský talent třeba rozvíjet studiem, praxí a opakovanými testy trhu. Podnikavec, který pouze "čerpá" fondy a granty, není podnikatel. Podnikavcem rozumím typ dříve oportunistický, obratně využívající vzniklé příležitosti bez dlouhodobého záměru, výrobku či služby. Místo uspokojování zákazníka mu jde o jeho jednorázové využití (až "škubání"), za účelem zabezpečení vlastní krátkodobé prosperity (v českém prostředí označovány příznačným termínem "být za vodou"). Podnikavců máme nadmíru, podnikatelů jen poskrovnu.

Co se tedy změní a co bude jiné? Zaměstnanci se budou muset změnit na podnikatele a budou nabízet hodnotu, kterou druhá strana přijme nebo ne. Prosazuje se několik zásadních trendů, které mohou znamenat pro podniky ohrožení nebo šanci.

  1. Samoobsluha (self-service, outsourcing to customer) - mnoho věcí si bude zákazník dělat sám (já si dnes v Amazone vystavuji sám objednávku, fakturu i dodací list).
  2. Reintegrace - svět firem se nejprve integroval a pak specializoval. Dnes dochází k reintegraci (méně operací v procesu, méně součástek v produktu). Firmy vozily součástku nebo výrobek z jedné specializované haly do druhé a dnes ho vyrábějí v jedné buňce, kde jeden dělník ovládá všechny operace. Dnes takto chodí pacient po nemocnici a také se na něj nalepí zbytečné náklady (pokud to vydrží), ale i to se změní. Jsou nemocnice, kde neběhá pacient s bolestmi hlavy za specialisty, ale v centru bolesti hlavy ho ošetřuje multidisciplinární tým - za méně peněz ho dokáží vyléčit v mnohem kratším čase.
  3. Vylučování mezičlánků z podnikatelských procesů. Nové technologie umožňují přímé propojování výrobce a spotřebitele. Příklady známe ze světa internetu. Dnes může vzniknout kniha na počítači autora a dá se vytisknout přímo v prodejně i s vazbou - bez velkých vydavatelství, tiskáren, skladů a kamionů na cestě.
  4. Relokalizace (někdy nazývaná i glokalizace) - komunikace a výměna informací v globální síti a lokální výroba a poskytování služeb. Při naší škole v Ulmu / Eselsbergu už léta stojí budova, která si vyrábí elektřinu, vodu i teplo sama. Není zapojena do žádných sítí (mezičlánků) a funguje autonomně. 3D tiskárny umožňují lokálně vyrábět z dat, které přišly z globální sítě. Lokální farmy (nebo vertikální farmy) ukazují možná směr k tomu, abychom nemuseli vozit potraviny z druhého konce a bát se, že nás zabije neznámá bakterie.

Část lidí nebude mít štěstí podnikat, získat práci a bude mezi námi stále více lidí, kteří se neumějí ani sami obsloužit a budou potřebovat pomoc (staří, nemocní, chudí). Zde vidím šanci pro nové pracovní příležitosti. Můžeme lidem pomáhat tak, že jim dáme peníze. Ještě větší pomoc je, pokud jim dáme i sebe a část našeho času. Lidé, kteří pomáhají přímo a věnují svůj čas těm, kteří pomoc potřebují, vědí, že někdy dostává větší dar ten, kdo dává. Možná by to mohlo být řešení problému zvyšování produktivity, které jsem zmínil v úvodu. Možná ne. Ale i tak to stojí za to.

Klíčová slova:

ProduktivitaPodnikáníReintegraceNové pracovní příležitostiSlužbyZaměstnanciPodnikPodnikatel

Zdroj:

www.centrumpi.euhttp://www.ipaslovakia.sk